Mnoho lidí si nedokáže představit spánek bez svého chlupatého společníka, zatímco jiní považují sdílení postele s mazlíčkem za nepřijatelné. Tento zvyk má své příznivce i odpůrce, přičemž oba tábory mají pádné argumenty. Pojďme si přiblížit, co takové usínání se psem nebo kočkou obnáší, a zhodnotit, zda převažují výhody, nebo nevýhody.
Pro mnoho lidí je blízkost domácího mazlíčka během spánku zdrojem pohodlí a pocitu bezpečí. Například starší člověk, který žije sám, může ocenit uklidňující přítomnost psa, která mu dodává pocit ochrany. Děti zase mohou klidněji usínat, když je jejich kočka stočená vedle nich – působí totiž jako přirozená „plyšová hračka“, ale s živým teplem a rytmem dýchání.
Výzkumy ukazují, že kontakt s mazlíčkem zvyšuje hladinu hormonů, jako je oxytocin, který podporuje štěstí, a snižuje stres. Například člověk, který se vrací domů z náročného dne v práci, může při usínání vedle svého psa rychleji odbourat nahromaděné napětí.
Navíc, jemné předení kočky nebo rytmické dýchání psa může působit podobně jako bílý šum, což napomáhá rychlejšímu usnutí. Přesto je třeba mít na paměti, že přínosy jsou individuální – co někomu pomáhá, může druhého rušit.
Na druhou stranu, sdílení postele s mazlíčkem přináší i jisté výzvy. Představte si, že váš pes tráví den běháním po zahradě nebo v lese – do postele s sebou může přinést nejen chlupy, ale také pyl, prach, nebo dokonce parazity, jako jsou blechy a klíšťata. Pokud máte alergii na roztoče nebo astma, přítomnost zvířete ve vaší ložnici může zhoršovat vaše příznaky.
Kromě toho častější praní povlečení a úklid ložnice jsou téměř nevyhnutelné. Zvláště pokud máte kočky, které se rády procházejí po ulici nebo v okolí, může být obtížné udržet ložnici v hygienickém stavu. Ať už jde o chlupy, mastnotu z kůže nebo nečistoty na tlapkách, sdílení postele vyžaduje vyšší nároky na údržbu.
Spánek s mazlíčkem pro mnoho lidí znamená útěchu, avšak z pohledu kvality spánku to může být opačně. Například kočky mají tendenci být aktivní hlavně v noci, což může způsobit opakované buzení jejich majitele. Psi naopak mění polohu, vrtí se a mohou chrápat, což také nemusí být ideální pro ty, kdo mají lehký spánek.
Například majitelka menšího psa může říci, že její mazlíček se během noci stočí do klubíčka a nijak ji neruší. Naopak majitel většího psa může pociťovat diskomfort, pokud mu pes zabírá většinu prostoru na posteli. U dětí navíc hrozí riziko, že je větší pes může během spánku nechtěně zalehnout.
Pokud chcete mít své mazlíčky v ložnici, ale obáváte se problémů, existuje několik kompromisů:
1. Vlastní místo pro mazlíčka: Umístěte pelíšek poblíž postele – mazlíček bude blízko, ale nebude narušovat váš spánek.
2. Důsledná péče o hygienu: Pravidelné česání, koupání a používání antiparazitních přípravků minimalizují přenos nečistot a parazitů.
3. Častější úklid: Praní povlečení jednou za týden a vysávání ložnice pomáhají udržet čistotu a snížit množství alergenů.
4. Naučení mazlíčka pravidlům: Například vyhrazení konkrétní části postele, kde má mazlíček povolený vstup.
Rozhodnutí, zda spát s mazlíčkem v posteli, je hluboce osobní. Záleží na vašich prioritách, zdravotním stavu, ale také na způsobu, jakým mazlíčka vnímáte. Pro některé je sdílení postele symbolem blízkosti a lásky, zatímco jiní raději udržují zvířata mimo ložnici.
Ať už se rozhodnete jakkoliv, jedno je jisté – naši mazlíčci jsou nenahraditelnou součástí našich životů. Přinášejí radost, pohodu a lásku, ať už spí vedle nás, nebo si hoví ve svém pelíšku u nohou postele.